Foto: astrides.blog.cz
Na konci září jsme v rubrice Blogeři radí psali o originalitě a o kopírování. V anketě na konci článku jste nejvíc hlasovali pro možnost, že kopírování se zdrojem je v pořádku. Jak je to doopravdy?
Milí blogeři a blogerky! Nedalo mi to a musel jsem zareagovat a uvést na pravou míru téma, které vás tak zaujalo. Abyste si se mnou nemuseli dopisovat na téma náprava vašeho blogu (jsem na vás krutý nerad), proto slyšte:
Autor má nad svým výtvorem neomezenou moc. Tak pravil zákon, který chrání stejně vás stejně jako jakousi Rowlingovou (říkali mi, že mám použít tohle jméno). Autor si může určit jakákoliv pravidla pro jeho další šíření. Kopírování s uvedením zdroje proto je v pořádku za důležité podmínky – a sice že s tím původní autor souhlasí.
Pokud má na svých stránkách uvedeno, že kopírovat lze se zdrojem nebo za nějakých dalších podmínek, respektujte je a kopírujte od něj v rámci pravidel, která nastavil. Pokud jste něco takového na jeho stránkách nenašli, ozvěte se mu třeba do komentáře a požádejte ho o svolení.
Máte-li u sebe na blogu zkopírované texty, předpokládám, že tohle máte nějak ošetřeno. Pokud ne, tak se nedivte, když se vám na blogu objeví hlášení o porušování podmínek. Obrana „dělají to všichni, proč ne já,“ na mě nezabírá. Ty to nedělej už jen proto, že jsi četl/a tenhle článek.
A ještě jedna rada. Původního autora za určitých podmínek nemusíte žádat o souhlas anebo hledat jak si to předem stanovil. Platí to v případě, že ho citujete. Citovat znamená použít část jeho díla (ale jen část, nesmí to být „podstatná“ část, ani třeba polovina), a uvést zdroj i s odkazem.
Když to takhle budeme dělat všichni, Blog.cz bude zase o něco hezčím místem plným skvělého originálního čtení. Všechny nejasnosti rád objasním na svém blogu nebo na krutomluv@jyxo.com.
Krutomluv
od sebe k sobě 